iglidur® - Odolnost proti opotřebení

X = Nahrát [MPa]
Y = Otěr [μm/km]

Graf 13: Opotřebení ložisek iglidur® při nízkém zatížení, hřídele: Cf53, v = 0,1 m/s

X = Nahrát [MPa]
Y = Otěr [μm/km]

Graf 14: Opotřebení ložisek iglidur® při středním a velkém zatížení, hřídele: Cf53, v = 0,1 m/s

Materiály	Tepl. [°C]
iglidur® J	+120
iglidur® J	+70
iglidur® M250	+80
iglidur® W300	+120
iglidur® X	+210
iglidur® K	+90
iglidur® P	+100
iglidur® GLW	+100
iglidur® J260	+80
iglidur® J3	+70
iglidur® J350	+140
iglidur® L250	+120
iglidur® R	+70
iglidur® J200	+70
iglidur® D	+70
iglidur® V400	+130
iglidur® X6	+210
iglidur® Z	+200
iglidur® UW500	+190
iglidur® H	+120
iglidur® H1	+170
iglidur® H370	+150
iglidur® H2	+120
iglidur® A180	+70
iglidur® A200	+80
iglidur® A350	+120
iglidur® A500	+190
iglidur® A290	+120
iglidur® T220	+90
iglidur® F	+130
iglidur® H4	+120
iglidur® Q	+80
iglidur® UW	+70
iglidur® B	+70
iglidur® C tvar S, metrické rozměry	+70

Odolnost proti opotřebení

Jelikož opotřebení strojích součásti závisí na různých vlivech, je obtížné průběh opotřebení obecně specifikovat. Opotřebení proto hraje důležitou úlohu při měření v celé řadě pokusů. Následně je zřejmé, které varianty z různých dvojic materiálů přicházejí do úvahy. Odolnost proti opotřebení se při navrhovaném zatížení a obvodové rychlosti může mezi oblíbenými spárovanými materiály stále mírně lišit až o faktor 10.

Opotřebení při zatížení

Proměnlivé zatížení samozřejmě značně ovlivňuje opotřebení ložiska. Určitá ložiska iglidur® jsou ideální pro nízké, vysoké i extrémní zatížení. Materiál iglidur® J použitý na tvrzených, hlazených hřídelích lze považovat za nejvíce odolný proti opotřebení pro nízké zatížení. iglidur® Q je pak nejvhodnější pro extrémní zatížení.

Opotřebení a teplota

V ostatních teplotních rozmezích se odolnost proti opotřebení ložisek iglidur® mění jen málo. Vliv teploty se zvyšuje v horní části teplotního rozmezí a opotřebení ložiska roste neúměrně vysoko.

Tabulka 06 porovnává takzvané meze opotřebení.

Materiál iglidur® X zde představuje vzácnou výjimku. Odolnost proti opotřebení ložisek vyrobených z materiálu iglidur® X se na počátku výrazně zvyšuje a dosahuje optima při teplotě +160 °C. Poté znovu klesá, ale nejdříve jen mírně.

Opotřebení při hromadění abrazivních nečistot

Pravidelně se objevují speciální problémy s opotřebením, když se na ložisko dostanou abrazivní částečky nečistoty. Ložiska iglidur® mohou v takových případech rozhodně zlepšit dobu provozu strojů a zařízení. Vysoká odolnost materiálů proti opotřebení a suchý provoz poskytují maximální dobu obsazení. Protože v místě ložiska není žádný olej nebo tuk, nemohou se k ložisku částice nečistot snadno přichytit. Největší částečky nepřilnou, ale prostě jen odpadnou a nezpůsobí tak žádné poškození. V případě, že se tvrdé částice stále dostávají do místa ložiska, může je ložisko iglidur® tolerovat. Takové cizí těleso je poté zapuštěno do stěny ložiska. Ložisko tudíž může do určité míry fungovat i při mimořádně vysoké akumulaci nečistot. Nejsou to však jen tvrdé částečky, co poškozuje ložiska a hřídele. Z pozorování vyplývá, že i měkké částečky nečistot, například textilní nebo papírová vlákna, mohou často zvyšovat opotřebení. Zde mají pozitivní účinek také suchý provoz a odolnost proti otěru ložisek iglidur® a mohly dříve u mnoha aplikací pomáhat šetřit náklady.

Opotřebení a povrch

Povrchy hřídel jsou významné z hlediska opotřebení ložiskových systémů. Podobně jako u koeficientu tření i u opotřebení ložiska může být hřídel příliš drsná nebo příliš hladká. Velmi drsná hřídel působí jako pilník a z povrchu ložiska odtrhuje malé části. Také velmi hladké hřídele způsobují vysoké opotřebení. Přilnavost vede k extrémnímu zvýšení tření. Síly působící na povrch kluzných partnerů mohou být natolik silné, že pravidelně dochází k poškození materiálu. Důležité je, že opotřebení erozí není lineární, ale podléhá změně a je tudíž nepředvídatelné.

Obr. 09: Vysoká odolnost proti opotřebení: ložisko v trvalém kontaktu s pískem

Obr. 10: Testy na opotřebení s hliníkovými hřídelemi

Obr. 11: Poškození odíráním v důsledku nadměrně hladkých hřídelí.